Co znamená koronavirus pro chráněné dílny a proč je to ještě horší, než jinde

Věděli jsme, že je to zlé. Ale netušili jsme jak moc, dokud jsme v červnu neupgradovali naši databázi. Tolik dílen ukončilo svoji činnost. Mnohé byly na pokraji krachu a vzdaly to v říjnu s dalšími opatřeními... 

Nikde v médiích neslyšíte, že by byl připraven záchranný balíček pro neziskové organizace. Předpokládá se, že dotace dostanou tak jako tak, takže vlastně ani žádný problém není...

Tak proč je to tak zlé a vlastně ještě horší?

Nebudu tady psát o neziskovkách obecně, nejsem expert na jejich problematiku a dotační tituly a neziskovkou může být leckdo, třeba i fotbalový svaz.

Pojďme se podívat do oblasti, kterou se zabýváme, a to jsou chráněné dílny a sociální podniky. Oblast, kde se zaměstnávají lidé  s postižením. 

Už jen to, že zaměstnáváte osoby s postižením, je v této době samo o sobě problémem. Mnoho dílen uzavřelo své provozy na jaře proto, že jejich zaměstanci vzhledem k jejich zdravotnímu stavu zůstávali doma v (ne)dobrovolné izolaci, neboť nakazit se koronavirem by pro ně mohlo být fatální. A BUM,  je vymalováno. Když nemáte zaměstance, nemůžete vyrábět, negenerujete zisk, ale také neberete dotace. A nijak chybějící lidi nenahradíte, protože jste se státu zavázali, že se statutem "chráněného trhu práce" nikoho jiného zaměstnávat nebudete. A nebyl to krátkodobý výpadek, postihlo to v podstatě celé pololetí. V červnu jsme zjistili, jak velkou paseku opatření udělaly. I dílny, které jsme považovaly za velmi stabilní, popadaly.

Vedeme dílny k soběstačnosti, nezávislosti na dotacích, darech a jiných příspěvcích. Učíme je, jak vydělávat, co vyrábět, aby uspěly, pomáháme nastartovat prodejní procesy. Soběstačnost znamená, že musí mít prodejné výrobky, zajištěnou kvalitní výrobu, dostatečné kapacity a zákazníky, kteří budou výrobky odebírat (pokud možno opakovaně a ve velkém). Opravdu trvá, než se dílna dostane na soběstačnou úroveň. Co se ale stane, když vypadnou dvě proměnné - výrobní kapacity a zákazníci? Jste v úplném háji. I dílny, které mají své firemní zákazníky, jsou najednou v problémech, protože zákazníci přestali odebírat. A to nejen v oborech, které jsou napříč chráněnými dílnami oblíbené, jako cukrárny, pekárny, kavárny... , ale i školství a nebo automotive.

Vraťme se ale na začátek... dílny, které teprve s procesem soběstačnosti začínají... Jejich odběrateli jsou koncoví zákazníci. Prodávají svoje výrobky na různých akcích, trzích a v malých obchůdcích. A teď najednou nic... Zbývá jedině on-line prostředí... jenže...

Jenže na on-line prostředí není nikdo v neziskovém sektoru zvyklý. Ani zákazníci, ani dílny.

Zůstaňme ještě chvilku u dílen. Abyste mohli mít kvalitní e-shop, vyžaduje to už sofistikovanější přístup. Počínaje kvalitními fotografiemi, přes skladový systém, okamžitý výdej účetních dokladů, výrobky je potřeba zabalit a odeslat. To vše v reálném čase. Dost často zcela nemožné. 

Podívejme se na výrobky. Běžná dílna, kterou jste byli zvyklí potkávat na svém oblíbeném trhu a koupit u ní nějakou maličkost, abyste přispěli, má přesně takové výrobky a kapacity těmto výrobkům odpovídající. Výrobek, který my nazýváme "křivohubou kočičkou", si na e-shopu koupíte jen těžko, protože zachytit jeho vnitřní krásu se na fotografii asi úplně nepodaří. Nehledě na to, že každý výrobek vypadá jinak a vy pak najednou máte 500 druhů výrobků, od každého jeden kus a tím byste měli mít na e-shopu 500 fotografií a 500 popisů a 500 samostaných kolonek... Teď musíte výrobky nějak kloudně nafotit a mobilem to není úplně ono... Zaplatit si profesionálního fotografa si nemůžete dovolit a stejně teď fotit nemohou, že? Pak musíte zajistit, aby se výrobky při přepravě nepoškodily, což třeba u tak oblíbené keramiky je fakt problém. Zajistit smluvně dopravce, pojištění, obchodní podmínky, cenu přepravy, jak bude vypadat reklamační proces a další a další náležitosti. To vše se zaměstanci s postižením. To doopravdy není sranda. Na to už máte chuť se vyprd... Ale nějak to dáte a teď tedy čekáte na své zákazníky...

A máme tu další "jenže"... čeští zákazníci charitativních výrobků nejsou zvyklí nakupovat on-line. Nevyhledávají výrobky " k přispění ".  A nemyslím si, že se to výrazně změní. A ani ve světě jsme tento trend nijak nezaznamenali.

Vidíte to? Vidíte, jak je naše práce důležitá? Protože pokud bude mít dílna věci, které se dají zařadit mezi běžně se kupující výrobky, pak může být nalezena. 

Když to shrneme... Situace na chráněném trhu práce je teď špatná a jak to bude dál je jedna velká neznámá. Odvětví se dotýkají všechna rizika běžného podnikání a ještě další specifická navíc. On-line prostředí ho nespasí, alespoň ne hned. 

Nám ve FOR IMPACTu tak vznikají nové výzvy k řešení a vidíme, kolik je toho třeba ještě udělat. Zároveň nadešel čas zrealizovat další z našich plánů, tentokrát s globálním řešením, ale o tom příště..